Uhelné elektrárny snižují toxické emise, díky limitům a práci nevládních organizací. Bez jejich odstavení však ochránit zdraví a klima nepůjde
Z elektráren Počerady a Ledvice bude vypuštěno do ovzduší o 532 kg toxické rtuti méně, díky emisním limitům a práci nevládních organizací. Zavedení nových evropských limitů pro znečištění z velkých spalovacích zařízení donutilo uhelné elektrárny upravit provoz a instalovat filtry a další technologie na snížení emisí. Nestalo by se to však bez práce nevládních organizací. Zejména u elektráren ve vlastnictví miliardáře Pavla Tykače totiž jejich provozovatelé limity plnit nechtěli a usilovali o rozsáhlé výjimky, které jim krajské úřady také vydávaly. Výjimky byly výrazně omezeny až díky nevládním organizacím, které ve správních a soudních řízeních předložily odborné připomínky a návrhy a prosadily tak lepší ochranu zdraví lidí v Česku.
Analýza [1] plnění limitů u jednotlivých elektráren a velkých tepláren – kterou zpracovali experti a expertky Frank Bold na základě dat do roku 2024 – ukazuje, že 8 ze 13 velkých znečišťovatelů ještě neplní některý z limitů pro zdraví škodlivé látky (rtuť, polétavý prach či oxidy dusíku), ale pouze 2 z nich nesnižují v posledních letech emise (plánují však konec spalování uhlí a přechod na jiná paliva).
Omezení produkce znečištění z největších zdrojů přitom nastalo díky účasti nevládních organizací – expertní skupiny Frank Bold, ekologických organizací Hnutí DUHA a Greenpeace ČR a místních spolků jako Zelená pro Pardubicko, Zastavme elektrárnu Chvaletice, Zdraví pro Most či MY Litvínov – ve správních řízeních, která se musejí vést o každé výjimce z emisních limitů. Nestalo by se to ani bez soudních řízení a doprovodných jednáních s se státem a průmyslem.
Velkými úspěchy v ochraně životního prostředí jsou řešení elektráren Prunéřov II a Počerady [2], kde byl na návrh nevládních organizací stanoven emisní strop a závazné ukončení provozu po jeho vyčerpání. V případě Počerad došlo k redukci budoucích emisí rtuti o 30 % a záruce, že další emise už vypuštěny nebudou. Elektrárna Ledvice zase získala jen kratší výjimku a musí rychleji snižovat emise rtuti, což omezí vypuštění této toxické látky o 156 kilogramů [3]. Důležité také je, že v uvedených případech došlo nakonec ke shodě na řešení mezi nevládními organizacemi a provozovatelem (ČEZ, Seven). I v případě elektrárny Chvaletice došlo díky účast nevládních organizací ke zkrácení požadované výjimky 8 na 6 let (do 18. 8. 2027), byť další omezení již neprosadily [4].
V případě elektráren Počerady a Chvaletice však byla cesta k prosazení ochrany životního prostředí a zdraví lidí dlouhá a náročná, neboť provozovatel (firma Seven Pavla Tykače) usiloval o co nejvyšší a nejdelší výjimky a emise snižovat nechtěl. Navíc příslušné krajské úřady vydávaly výjimky podle přání provozovatele. Nevládním organizacím se podařilo zabránit nezákonným výjimkám zejména skrze soudy, pomohla také změna postoje Ministerstva životního prostředí, které v posledních letech zamítlo některé přemrštěné výjimky v odvolání.
Organizace upozorňují, že elektrárny Počerady a Chvaletice už nyní nejsou pro provoz elektroenergetické soustavy a zásobování elektřinou vůbec potřeba, ukázala to analýza podrobných hodinových dat o výrobě a vývozu elektřiny.
Eliška Beranová, právnička Frank Bold Society, říká:
„Správní řízení o výjimkách z emisních limitů musí být vedena v souladu s evropským i českým právem, což znamená, že jakákoliv výjimka musí být řádně odůvodněná a nesmí vést k nepřiměřenému ohrožení zdraví lidí či životního prostředí. Úspěch v případech Počerad a Ledvic navíc ukazuje, že tento právní rámec funguje velmi efektivně, pokud občanské organizace dokáži aktivně využívat všech dostupných zákonných prostředků.“
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
„O půl tuny méně toxické rtuti se dostane do životního prostředí díky práci nevládních organizací. A to počítám jen uhelné elektrárny Počerady a Ledvice. Snížení limitů, zkrácení výjimek a emisní stropy jsme prosadili i u dalších zařízení, takže Češi a Česky budou žít ve zdravějším prostředí. Úplné odstranění zdravotních rizik a ochrana klimatu, však vyžadují úplné odstavení uhelných elektráren, které bezemisní být nemohou nikdy. Naštěstí ty nejšpinavější a nejplýtvanější už dnes pro zásobování elektřinou nepotřebujeme a další je možné nahradit.“
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká:
„Když se kdysi schválily nové emisní limity, čekali jsme, že provozovatelé uhelných elektráren buď nainstalují nové filtry, aby je plnily, nebo si požádají o výjimku do doby, než filtry nainstalují. Počítali jsme s tím, že se přihlásíme do správních řízení a do srpna roku 2021, kdy nové limity měly začít platit, bude vše vyřešené. Netušili jsme ale, že si budou provozovatelé žádat o výjimky opakovaně, nebo že jim úřady povolí výjimky na samé hraně zákonosti nebo dokonce v rozporu se zákonem jako u elektrárny Počerady. Handrkování s úřady a provozovateli se tak protáhlo na mnoho let. Ale když vidíme výsledky našeho snažení, stálo to za to, protože bez toho by provozovatelé uhelných elektráren nesnižovali emise nebezpečných látek tak rychle a v takové míře.“
Kontakty:
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Eliška Beranová, Frank Bold, 773 759 209, eliska.beranova@frankbold.org
Lukáš Hrábek, Greenpeace, 603 443 140, lukas.hrabek@greenpeace.org
Přílohy:
[1] Analýza plnění limitů u jednotlivých elektráren a velkých tepláren na základě dat do roku 2024 (viz. obrázek)